Nádraží, zastávky

Čekárna pro cestující — Český Šternberk zastávka

Český Šternberk
© Jakub Džurný / Čekárna
© Jakub Džurný / Čekárna

Vzhledem k tomu, že v 18. století patřilo šternberské panství mezi významné oblasti na Podblanicku, měli Šternberkové značný vliv na dění v celém kraji. Jedním z projektů na němž se podíleli byla například stavba železnice přes jejich panství.

Po řadě jednání o možnosti stavby dráhy, kdy se dohodovala optimální trasa, byl vyhotoven projekt, jež byl předán ke schválení do Vídně na ministerstvo obchodu. Ihned po jeho schválení byly učiněny kroky, aby se co nejdříve mohlo začít se stavbou nové tratě, k čemuž došlo 30. srpna 1899. Během projektování tratě byla již od počátku jasná jedna věc, a to že v Českém Šternberku bude nutné vybudovat nádraží nebo zastávku. Bylo to logické, jelikož sternberský hrabě byl hlavním investorem celé tratě. Při upřesňování konečného trasování tratě však bylo zřejmé, že vystavět v blízkosti hradu nádraží, není právě optimální řešení. Proto bylo rozhodnuto vybudovat zde železniční zastávku a nádraží odsunout přibližně jeden kilometr po proudu řeky Sázavy směrem na Rataje. Provoz na dokončené trati byl zahájen oficiálním vlakem dne 6. srpna 1901.

V současné době je zastávka administrativně přidělena uzlové stanici Benešov u Prahy. Není komerčně obsazena. Cestující jsou odbavováni ve vlaku. Zastávka je elektricky osvětlena, disponuje zvýšeným nástupištěm z betonových panelů dlouhým 100 metrů a dřevěnou čekárnou pro cestující, která je situována přibližně uprostřed zastávky. Samotná dřevěná čekárna slouží jako prostor, určený výhradně pro cestující, kterým má ulehčit čekání na dopravní spojení. Zejména těm cestujícím, kteří jsou nějak indisponováni např. svým věkem (děti a staří lidé), nemocí či invaliditou apod. a delší stání by jim mohlo být na obtíž nebo by jim mohlo zdravotně uškodit. Čekárna by tak měla mít alespoň základní vybavení k sezení, tedy židle nebo lavice.

Kaart

Mapa
Raum
Český Šternberk
GPS: 49,808443°N 14,929842°E