Podle farní kroniky stávala v 13. stol. v místech, kde se dnes říká "V ohradách", tvrz Třebešice, na vršku proti ní další tvrz Debrník a nedaleko dnešní kostel Všech svatých, jehož kruhová románská apsida potvrzuje značnou starobylost. V době husitské se osadníci přidrželi kalicha. V polovině 15. stol. zdejší rytíř Valkoun z Třebešic se svými zbrojnoši pomáhal Jiřímu z Poděbrad dobývat Prahu.
Zámecký areál se rozkládá na celkové ploše 6 ha a nachází se na severozápadním okraji obce Třebešice u Benešova. Je tvořen budovami zámku, klasicistní konírny, barokního špýcharu a hospodářskými budovami bývalého lihovaru a pivovaru. Budovy mezi sebou svírají rozsáhlé nádvoří. V západní a severní části se rozprostírá bývalý park a ovocný sad. Ve východní části je soustava třech rybníků, z nichž dva, původně vypuštěné, byly v roce 2013 obnoveny.
Objekt zámku jako renesanční sídlo byl založen někdy ve 2. polovině 16. století. Toto dokládá nález sgrafitové výzdoby na jižním křídle. Výraznou barokní proměnou prošel ve 2. polovině 17. století, při níž bylo podstatně prodlouženo východní křídlo směrem k severu. Větší stavební úpravy přineslo i 19. století, kdy došlo ke klasicistní přestavbě. V této době bylo třeběšické panství ve vlastnictví Emauzského kláštera a jeho podoba se, s výjimkou drobných úprav, zachovala dodnes. V době pozemkové reformy 1924 byl zámecký areál prodán poslednímu nájemci Františku Šestákovi. On a jeho rodina jej užívali do roku 1951, kdy z něj byli násilně vystěhováni. Poté zámek sloužil potřebám jednotného zemědělského družstva a částečně byl využíván k bytovým účelům.
Tato historická stavba sloužila jako panské sídlo. Objekt je součástí zámeckého areálu poplužního dvora v Třebešicích a tvoří její hlavní dominantu. Hmota stavby je jednoduchá bez výrazného členění s přízemím, jedním patrem a půdním prostorem. Tvarem stavby je„L“. Střecha je sedlová s valbami. Výzdoba fasády je strohá, výraznějším plastickým prvkem jsou šambrány oken a pískovcový portál hlavního vstupu. Ve východním křídle se nalézají nádherné barokní malované záklopové stropy.
Třebešický zámek je velmi cennou kulturní památkou českého venkova. Jsou v něm dochované konstrukce starší renesanční tvrze, a tak lze na památce dokumentovat postupný rozvoj panských sídel majitelů vesnice a statku. Třebešický zámek je významným dokladem historického a stavebního vývoje od prostší tvrze v pohodlnější zámek ve středočeské vesnici.
Po několikaleté rekonstrukci se podařilo některé části zámeckého komplexu plně uvést do původní podoby. Prozatím není zámek s to posloužit turistům k prohlídkám, ve výjimečných případech jsou ovšem možné. Zámek je možné si celý pronajmout nebo alespoň navštívit nějakou z kulturních akcí, které se zde konají.