Tato zastávka tvoří předěl mezi barokními pravidelnými parkovými úpravami konopišťského parku a rozsáhlým parkem krajinářským a novokrajinářským. Nachází se v těsné blízkosti sochy římského vojevůdce Antonia, který je uměleckým provedením i motivem obdobou sochy Kleopatry v Růžové zahradě.
Rozhlédneme-li se kolem sebe, jižním směrem se rozkládá louka zakončená dominantou sloupovitého dubu letního (Quercus robur ´Fastigiata´). Přírodní divadlo bylo vybudováno po druhé světové válce a dosud slouží k hudebním a dramatickým produkcím, slavnostem a jako letní kino. Lodní kotva, která leží na břehu blízkého rybníku, pochází z francouzské válečné lodě potopené v Jaderském moři, odkud byla v roce 1913 vylovena. Přilehlá část louky a rybníku se využívá jako pláž a koupaliště.
Na tomto příjemném místě také podnikneme malou exkurzi do historie´zámeckého parku. Za počátky konopišťského parku je považována zahradní úprava středověkých opevňovacích valů, které obklopovaly hrad po vnější straně příkopu. Přestavba středověkého hradu v renesanční sídlo probíhala v letech 1604 až1607. Zahrady byly založeny již v období renesance za Hodějovských z Hodějova, kdy byly na hradním svahu vysázeny jabloňové sady nazývané štěpnice. Velké štěpnice s rybníčkem jsou doloženy v místech dnešní Růžové zahrady již v 18. století, kdy zámek koupili Vrtbové z Vrtby.
Vrtbové, kteří vlastnili Konopiště v letech 1716 až 1830, podnikli první významné zahradní úpravy. V roce 1725 zřídili na východní straně zámku nový vchod a k němu přiléhající okrasný, geometricky komponovaný květinový parter. U východního vjezdu pak dali postavit barokní bránu a u příjezdové cesty vysadit lipovou alej. V roce 1746 dali zasypat jižní část příkopu a založili zde okrasnou barokní zahradu s terasou a dvěma vodorovnými partery. Za Vrtbů zřejmě vznikla na vrchu Šiberně asi 15 ha velká pravidelná zahrada ve francouzském klasicistním stylu.
Soustava jižních teras v italském stylu vznikla při přestavbě jižního křídla zámku roku 1725 a byla zrušena kolem roku 1830, kdy byly svahy přetvořeny v anglický krajinářský park.
Roku 1887 koupil Konopiště následník trůnu František Ferdinand Habsburský, za něhož byl v letech 1888 až 1902 vybudován, z původní asi 6 ha velké zahrady, velkolepý novokrajinářský park o rozloze asi 340 ha. Za tímto účelem dal rakousko-uherský následník trůnu odstranit z blízkosti zámecké budovy všechny hospodářské objekty. Odbornými tvůrci byli zahradní architekt Karl Mössmer z Vídně a umělecký zahradník Karel Rozínek z Prahy. Celý areál patří mezi nejkrásnější, největší a dendrologicky nejcennější parky v ČR.
Nejstarší částí Konopišťského zámeckého parku je terasovitý tzv. „Horní zámecký park“, který byl ještě kolem roku 1746 pravidelně uspořádán.Většina dalších dosti rozlehlých částí parku, tzv. oddělení, na sebe buď plynule navazuje nebo jsou od sebe odděleny veřejnými komunikacemi (oddělení: I. U zámku, II. Růžová zahrada, III. Šiberna, IV. V Syrých, V. Tuškov, VI. Nad Starou kovárnou, VII. Velká obora).
Samostatný celek tvoří Růžová zahrada s palmovým skleníkem (viz. zastávka č. 6), která vznikla koncem 19. století na místě bývalých hospodářských budov, štěpnice a barokní zahrady. Štěpnici v místě Růžové zahrady nejdříve nahradila v období panství Vrtbů barokní zahrada. Vlastní Růžová zahrada byla založena na místě bývalé barokní zahrady v letech 1888 - 1898. Současně byly kolem roku 1906 vybudovány i skleníky a v roce 1913 připojeno alpinium (skalka) s okrasným rybníčkem, jehož úpravu navrhl Angličan Marchan.
Kostru původních porostů tvoří domácí druhy dřevin, mezi něž byly s citem vysazovány cizokrajné dřeviny tak, aby zvýšily estetický účinek a obohatily dendrologickou skladbu, přitom však aby nenarušily přírodní ráz scenérií. V parku roste asi 224 různých dřevin, z toho 66 druhů jehličnanů a 158 druhů listnáčů.
Naše naučná stezka Vám na tomto místě nabízí dva okruhy. Kratší trasa (zastávka 1.-7.) je svým obsahem zaměřena na historii, umění a pravidelné parkové úpravy. Bude-li naším výchozím i koncovým místem parkoviště, je maximální délka trasy 2,1 km. Delší trasa (zastávka 1.-12.) vede do volných partií parku a nabízí malé poučení o nejběžnějších druzích ekosystémů, tj. funkčních soustav živých a neživých složek životního prostředí, které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase (např. rybník, les, louka, atd.). Vrátíme-li se zpět na parkoviště, je maximální délka okruhu 6,9 km. Skončíme-li u zastávky č. 12, je délka trasy 5 km. Rozhodneme-li se pokračovat po delší trase, čeká nás procházka kolem rybníku a zastávka u Žofiiny lávky.